Datum: 26.04.2024 — 09.06.2024

Vernisáž: 25. 4. 2024, 18:00

Otevírací doba: čtvrtek–neděle 14:00–19:00

Kurátorka: Nela Klajbanová

Planýrka je rozsáhlá stráň náležící k městské části Brna Ponava, situované severně od centra Brna, v níž se nachází nákupní centrum Královo Pole. Planýrka je územím s neregulovanou bujnou zelení, mokřadem a bohatou biodiverzitou. V rámci biologického průzkumu bylo v roce 2023 zjištěno, že území obývá na 360 druhů rostlin a zvířat, včetně 39 druhů na škále ohrožení – od zákonem chráněných až po kriticky ohrožené druhy, např. čejka chocholatá, která patří mezi nejrychleji ubývající druh ptactva u nás. Planýrka je tak jedinečným ekosystémem, kde spolu koexistují stovky druhů i na pozadí ruchu velkoměsta – pro jeho zachování je proto nezbytné zabývat se strategiemi pro více než lidské soužití. 

Městská divočina Planýrka je kromě přírodních procesů dlouhodobě ovlivňována urbanizací, tržními záměry a složitými vlastnickými vztahy. Území má specifický geomorfologický charakter – je zde přítomný sesuv, který mohou jakékoliv okolní demolice či zástavby výrazně zatížit a aktivovat. Z důvodu nedostavěné kanalizace v okolních částech Brna je pak znečišťován místní mokřad. Zatímco zprávy vědecké obce a aktivistů a aktivistek opakovaně trvají na tom, že lokalita je hodna ochrany, úřady spíše upřednostňují komodifikaci území skrze developerské záměry. I přesto, že město zamítlo návrh Kanceláře architekta města Brna územního plánu města Brna 2021, aktuálně postupující developerské projekty mapované portálem BRNO BRZO signalizují, že zamýšlené stavby by v případě realizace mohly zničit podmínky pro vícedruhové soužití a podpořit už tak přítomný sesuv půdy. Tyto kroky dokládají jednoznačně prolidské přístupy zájmu, které neberou ohledy na místní jedinečnou biodiverzitu a ani na nestabilní půdní podloží.

Reflexi ekosystému Planýrky a předpokladům pro místní mezidruhové soužití se věnuje vizuální umělkyně Tamara Spalajković v rámci svého uměleckého doktorandského výzkumu Imaginace jako cesta ke spravedlnějším prostorovým politikám na brněnské Fakultě výtvarných umění. Výzkum zahrnuje field recordings (tzv. terénní nahrávky), textové, obrazové a video výstupy. Jeho součástí je mimo jiné ilustrativní ztvárnění zmíněného biologického hodnocení z roku 2023, na kterém spolupracoval Matěj Sláma. Záměrem této vizualizace je reprezentace všech žijící druhů v lokalitě, jejichž životní podmínky jsou ovlivněny urbanizací a nejsou zohledněny v rozhodovacích procesech dalšího městského plánování. Toto ztvárnění je více způsoby přeneseno také do výstavy, ať už jmenovitým výčtem všech druhů, tak také objektem spirály, jež je spekulativní představou o zasedání všech druhů u „kulatého stolu“, u kterého mohou jednotliví zástupci druhů žijících v lokalitě diskutovat a být tak součástí dalších rozhodovacích procesů při nakládání s krajinou. 

Výstava Once Upon a Time in Planýrka na umělecký výzkum navazuje a je vyprávěním o mezidruhovém soužití na brněnské stráni. Společensko-urbanistický development v něm doplňují spekulativní narativy mapující antropogenní vliv a postupné proměny krajiny. Autorka mimojiné zpochybňuje stávající postupy městského plánování, které ignorují místně specifické mnohodruhové soužití. 

Ve videu Net Worth (2023), na kterém umělkyně spolupracovala s Danielem Rajmonem a Jakubem Daňkem, sledujeme příběhy několika postav, které k území zastávají různorodé postoje – mají zde zaměstnání, jsou vyslány na výzkumnou misi, chtějí zde investovat nebo trávit volný čas. Video využívá fikční a spekulativní mody vyprávění, aby popsalo komerční a politické zájmy zasahující jak do samotného tvaru území, tak i do podmínek pro spolužití a mezidruhových vztahů. Území se stává činitelem, který svými vlastnostmi ovlivňuje územně-plánovací procesy. Další rovinou, kterou v Net Worth sledujeme, je splynutí člověka s technologií brain computer interface (ve videu nazvané Synapse Pro), které ilustruje prohloubení technokratického růstu zaměřeného na zisk. Video Intercepting Urbanization (2024) vzniklo o několik měsíců později a volně navazuje nejen na Net Worth, ale také na celý příběh Planýrky. V obou videích sledujeme holubí dvojici, jež nás po lokalitě provádí a představuje nám problémy, které se s životem na Planýrce a její budoucností pojí. Net Worth končí zpěvem dvou holubích společníků, kteří si povzdechují nad současnou gentrifikací a developerskými projekty, způsobujícími nedostupné bydlení nejen pro lidi, ale zástavbami na přírodních lokalitách také pro zvířecí a rostlinné druhy. Na začátku Intercepting Urbanization pak jeden holub druhému poděkuje, že s ním zpíval. Jejich vyprávění se zde prolíná s utopistickými představami, jak by mohla Planýrka vypadat, kdyby se ekosystém udržoval s přihlédnutím ke zde sídlícím druhům. 

Není pochyb o tom, že prostor jako ekologická nika utrpěl antropocentrickými rozvojovými projekty; lze však vyprávět i jiné příběhy – hlubokou historii odolnosti a přizpůsobivosti krajiny, ale také jednotlivých živočišných a rostlinných druhů vůči změnám životního prostředí. Planýrka se tak stává případovou studií mnohem širší problematiky – politiky městského plánování, urbanizace a obnovy ekosystému. 

–

Tamara Spalajković (1996, Bělehrad) je umělkyně, výzkumnice a hudebnice. Absolvovala studium v ateliéru Video na brněnské FaVU. V současnosti na FaVU studuje doktorský program, kde se věnuje uměleckému výzkumu, v rámci něj vytváří doku-fikční videa, ve kterých se zabývá vlivem urbanizace na mezidruhové soužití. Tamara Spalajković je součástí hudebního labelu FaVU, v minulosti byla členkou redakce časopisu Bublina. Spolu s Danielem Rajmonem má kapelu Keiko Sei, samostatně tvoří experimentální elektronickou hudbu jako hiding season. 

–

Videa vznikla na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně v rámci projektu Imaginace jako cesta ke spravedlnějším prostorovým politikám podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2023. Výstava je podpořena dotacemi z Ministerstva kultury ČR a Hlavního města Prahy. 

Video Net Worth vzniklo ve spoluautorství s Jakubem Daňkem a Danielem Rajmonem. 

3D animace pro video Intercepting Urbanization: Sofie Gjuričová 

Grafické zpracování dat: Matěj Sláma

Architektura výstavy: Kateřina Radakulan

Grafika: Nela Klímová

Produkce: Tereza Vinklárková, Anna Davidová

Technické zajištění: Max Máslo 

Fotodokumentace: Jan Kolský

Poděkování: Markéta Effenbergerová, Sára Märc, Kateř Tureček, Galerie Fotograf, Pavel Dvořák, Andrew Wilson